Barvy, Colors, Couleur, Colore, Cor, Farbe..

12. dubna 2011 v 18:15 | Vlaštovka
Barvy.. Existují pro ně stovky termínů ve všech jazycích, možných i nemožných, známých i nepoznaných.
Jasně si vybavuji, když v jakémsi díle žlutých amerických přátel ze Springfieldu Ned Flanders objevil na Margině blešáku svou starou desku a ten moment se zapsal do top desítky Nedových zpěvů... Na mém plášti spousta barev září. Třeba žlutá, hnědá, zelená. Šarlatová, černá, okrová. Fialová, olivová, červená. Taky lila, zlatá, stézová. Purpurová, stříbro-růžová. Azurová, modrá, šedivá. Karmínová. Oranžová, bílá, nachová. Rudá, žlutá, světle zelená. Šarlatová, černá, broskvová...
Barvy jsou podstatou každého z nás. Jsou podstatou celého světa, který je na nás založený. Bez barev bychom nerozeznali špatné od dobrého, bílé víno od růžového, vodu od šťávy, zlato od stříbra by pozbylo svou hodnotu, slunce by nikdy nesvítilo tím světlem, které nás hřeje po duši pokaždé když vysvitne. Nebyla by žádná zeleň, do které sebou švihneme v chvílích unavení z neutichající hlučné civilizace. Byl by to jen černobílý film, se spoustou aktérů ze všech koutů Hollywoodu i mimo produktivní americký kontinent.
Od barev, jejich názvů a pocitů, které vykřikují, se odvíjejí naše vlastní pocity, naše nálady, rozpoložení a chutě podnikat bláznivé a vzrušující věci nebo chutě brečet v tmavém koutě, za tlustým sklem okna, na které dopadají kapky z jarního deště. Každá z nich má svou vlastní symboliku a každý ji vidí jinak. Bílá - nuda. Červená - vášeň. Zelená - uklidnění. Oranžová - dobrodružství. Černá - deprese. Růžová - nevinnost. Obecně uznávaná pravidla. A ačkoliv žádnou ezoteriku nepodporuji, možná není na škodu zagooglit na nějakou tu www stránku duchovna a přečíst si význam svých zvláštních snů a představ skrývajících se v barvách.
Jsou podstatou celého světa a středem našeho vesmíru. Pokud netrpíme barvoslepostí. A i kdyby. Ta vzácná barvoslepost, kdy neznáme hranice světa mimo šeď, je tak vzácná, že si ji nikdo z nás ani nezaslouží. A ty zbylé druhy?Nemůžou být tak hrozné, když máme vedle sebe někoho, kdo sám vyjadřuje tak zvláštní barvu, že existuje jen v naší mysli. Je utajená jak našim očím, tak očím cizích.
Protože barvy jsou vnějších okruhem Flandersova vesmíru, protože barvy jsou vnitřním okruhem mě samotné a protože cit pro ně je alespoň z části v každém z nás. A protože černá neznamená depresi, když k ní přihodíme třeba žluté tenisky. Pak nevidíme depresi, pak vidíme včelu. A hned je svět barevnější.. ;)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 12. dubna 2011 v 18:20 | Reagovat

zajímavé :)

2 Sim* Sim* | Web | 12. dubna 2011 v 18:28 | Reagovat

krásne napísane:)

3 Vlaštovka Vlaštovka | 12. dubna 2011 v 21:32 | Reagovat

díky :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama