Prvomájový polibek pod kvetoucí klimatizací

1. května 2011 v 14:43 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Tradice prvního májového polibku je v téhle vlasti starší než sama její historie. Přestože je tak podivně zastaralá, dětinská a neoriginální, dodržuje jí tolik lidí. Stačí se projít parkem a sledovat šťastné páry na ošklivě pomalovaných lavičkách, hanobených slovy, které se někdy i bojím vyslovit. A nad nimi je cosi bělostného s občasným růžovým nádechem. A i když ty drobné lístečky opadávají s každým lehkým závatím větru a motají se mi do vlasů. I když sebou nosí kvanta pylu, který mi způsobí opakované alergické záchvaty ubrečeného smrkání. I když na zvyky nevěřím.. Tak bych si hrozně moc přála být teď jedním z nich.
Povalovat se v prosluněném parku, líně se opírat o svou prvomájovou polovičku a s radostí kýchat. Brečet. Smát se tomu, proč brečet. Smrkat. Brečet, protože balení papírových kapesníků je prázdné. Brečet, radostí, protože v tašce je ještě jedno pruhované balení. A klidně si zpívat, protože slunce je dnes na mojí straně. Protože neusychám ve svých 3x1 metrech, protože nemusím pracovat na svátek práce, protože si nepouštím dokola stále jednu písničku, jen proto abych si připomínala, jak může být svět za těmi skleněnými dveřmi s tisíci samolepek s otvírací dobou dnes krásný a přívětivý. Protože mě nečeká odpoledne, kdy se můžu procházet ruku v ruce se psem, který mě nenávidí a závistivě pozorovat ty dvojice ♀ a ♂ = ♥. Protože pod klimatizací, kvetoucí druhy pylu, o kterých se mi ani nesnilo, dokud jsem nepoznala OC Tesco obklopené širými lány, poli a luky, za doprovodu nejhorších aktuálních skladeb v rádiích a za všudypřítomného pohledu závistivé prodavačky z vedlejšího obchodu, jsem dostala svou prvomájovou pusu. A protože jsem to já, tak platí..




Tak krásného máje.. ♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama