Květen 2012

Má rozmanitá práce

31. května 2012 v 15:46 | Vlaštovka |  V šatně
Naskenujte tohle, založte do archivu, založte do prodaných, zavolejte mi na katastrální úřad, zavolejte mi na stavební úřad, vytvořte mi potvrzení, zavolejte na finančák, exportujte mi nabídku, dejte mi obálku, dejte mi lepítka, dejte mi příjmový doklad - rovnou celý blok, půjčte mi fixy, vyměňte barvu v tiskárně, řekněte mi číslo zakázky, vložte mi peníze do uzávěrky, složte desky, dejte mi protokoly o prohlídce, přitáhněte 25litrový barel pramenité vody, stáhněte mi tisíc listů vlastnictví, najděte neexistující složku, skočte mimo pracovní dobu na poštu, vyndejte mi složku z rezervací, uvařte mi kafe - bez cukru, bez lžičky, bez mlíčka a bez kafe! Usmívejte se. Polibte mi pár teček. Miluju svojí rozmanitou práci!!! A opravdu na ní nikdy nedám dopustit. O takových večerech, kdy přijdu domů a padnu hubou na práh, se mi vždycky mohlo jenom zdát. Zkrátka miluji svojí práci. :)

Just a few dots..

Zoo

28. května 2012 v 15:36 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Tak si tak při horkém, slunci propáleném sobotním ránu poseďte u venkovního stolu u snídaně, foukejte si spálené ruce, záda, dekolt a stehna, díky nimž je váš odstín sakra podobný ráčkovi Homera Simpsona a vymýšlejte si program na sobotní den. Ideální nápad? Zoologická zahrada. Kde jinde můžete pobíhat na žhavém slunci a připalovat se ještě víc, dokud se z vás nebude linout vůně grilovaných mořských potvor?
Ačkoliv mě každý krok, při kterém se o sebe otřela spálená stehna bolela jako čert, ačkoliv mě večer už nohy ani neposlouchaly, ačkoliv mi úzký řemínek kabelky vyřezával do rudých ramen další tetování a ačkoliv mi padaly kamínky do balerínek z každé prašné cesty, byla to bezkonkurenčně ta nejlepší sobota roku! Ani mě nenapadlo, jak moc velkou radost mi může udělat návrat do dětských let. Vykřikovat hlášky Jůů a Jéé, Ňuňuňu na každé mláďátko, vydře říkat vydva, bez výčitek mlsat nanuka a krásně se od něj zapatlat, naklánět se za okraj vedle cedule Nenaklánějte se za okraj, strkat prsty do ohrady vedle cedule Nestrkejte prsty do ohrady, jíst voňavý kebab vedle příkopu do dálky skákajících gepardů, leknout se umělé hlavy dinosaura v křoví, drbat poníka za uchem, šišlat na kůzle v domečku a zkoušet, jak má jeho máma koza tvrdé rohy, bloudit v pavilonu opic a opakovaně kňučet mám hlad, bolí mě nohy a mám žízeň. Zkrátka vrátit se někam, kde mi kdysi stoupaly koutky do závratných výšek. ♥


Den, kdy se zastavil svět

21. května 2012 v 15:25 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Tomuhle dni předcházelo několik dní očekávání jeho přímého konce. Pánové prominou, dámy se začtou. Zamilované, šťastné, pak nervózní, na něco důležitého, co stále nepřichází čekající, panikařící, představující si konec světa a růžové šatičky nebo modré lacláče, vystrašené, vyhýbající se pravdě, zhroucené, odhodlané, upocené, s třesoucíma se rukama, a pak už jen čekající na jedno přídavné jméno, kterému předchází dvě odlišná slovesa - jedno nebo druhé. A přesně v těch několika vteřinách, kdy jsem čekala na spojení těch dvou slov, se mi svět zastavil. Zastavil se čas, všechno dění kolem mě, hodiny přestaly tikat a jen nepatrné paprsky, co se prodíraly stromy za oknem, mi svítily zlatě do očí. Bylo to pro mě nejjasnějších několik vteřin, kdy mi do hlavy skákaly všechny myšlenky, které jsem nikdy nepustila z krabice na dně sebe ven. Někdo předchozího večera nastevřel víko a nechal je utéct. Během těch několika vteřin jsem stíhala vnímat tisíce důvodů, proč by to mělo být tak a tisíc důvodů, proč by to mělo být jinak. A když slunce zalezlo za mrak a svět se znovu rozběhl, byla jsem přesvědčená, že obě varianty odpovědi bych dokázala zvládnout. Že by tu se mnou někdo byl a postavil se za mě, v obou variantách.
A jistě, svět se rozběhl a dopadlo to šťastně. Pro mladou holku, na začátku cesty do světa, to lépe dopadnout nemohlo. Ale proč je mi tak divně, mám pocit, jako kdybych selhala. Jakoby mě něco opustilo...

Avengers

3. května 2012 v 14:01 | Vlaštovka |  V šatně
It's time, it's time, it's time!!
Je čas. Čas se mstít...
Je čas obléknout komiksové tričko, pohodlné kecky a nasadit šprtí brýle! Avengers jsou tu!
Jak já si živě vzpomínám na své protesty proti komiksům, znuděné obličeje u pronesení jména Marvel a spící polohy u všech komiksáků a jak já se sama sobě teď směju. Od zhlédnutí první fotky Samuela L. Jacksona s páskou přes oko, prvního oficiálního plakátu, kde se ukázaly všechny ty slavné obličeje a prvního videa, kde se objevili v ještě lepších verzích, jsem se opravdu začala třást. A do dnešních 18.00 se budu třást pořád víc a víc a víc!!
Avenger