Rodinná dovolená a jiná neštěstí

25. srpna 2012 v 16:43 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Celý dlouhý měsíc jsem počítala dny, dokud v mobilním kalendáři okénko nepřeskočí na datum 17. srpna a dokud tím dnem nezačne moje dvojčlenná rodinná dovolená. Rozdala jsem poslední úkoly svým zástupcům v práci, slavnostně zaklapla počítač, odpojila se od internetu a vztyčeným prostředníčkem jsem se rozloučila se všemi starostmi... Na celých 10 dní včetně víkendů...
Desetidenní relax se rozplynul ještě toho dne v pátek. Pobíhání sem a tam, balení na poslední chvíli. A jak si proboha máte sbalit, když nevíte, kam jedete? Nebo spíš do čeho jedete. Když vám někdo řekne, že jeho prarodiče jsou bohatí, automaticky si vybavíte luxusní vilu, sexy zahradníka a babičku v kostýmku od Chanelu. Ačkoliv jsem žena, obíhání obchodů na poslední chvíli mě dvakrát nebaví. V současných přípravách na podzimní kolekci ale byly všude vývěsky se slevou a dík bohu, dají se sehnat šaty, co říkají, jsem trochu značková a slevu popírám. Když jsem pak nad taškou zvažovala co dál, skoro jsem měla potřebu vzít si tašku plnou bot a nazout ty pravé podle kostýmku, který bude babička mít.
Nakonec se ukázalo, že kdybych přijela rovnou v teplákách, bylo by nejlíp. Luxusní vila se proměnila v několikagenerační domek na kopci, s výhledem na město. Čerstvý vzduch severní části republiky mě nutil usínat i ve stoje. A ta vychvalovaná rozhledna? No, i na vrcholky stromů je pěkný výhled...
Neztrácela jsem naději a těšila se na rodinný týden na chatě u rybníka. Hlídání psa se stalo denním chlebem, protože jak se zjistilo, naše láska mu asi nestačí a naučil se potřebě navštěvovat okolní chaty nebo utíkat do cizích zahrad. V tom vedru, kdy i mouchy padaly k zemi, jsem se místo válení u vychlazeného městského rybníka (ten u chaty je nepoužitelný, nemáte-li úchylku koupat se v hrachové kaši) válela na podlaze obýváku a chladila se o nevyhřátou plovoucí podlahu. Vydupaný výlet do Ikei, který mě nabíjel energií celý víkend, se změnil ve výlet za trest - nabručená polovička, úšklebky ukradené kačeny, nudná dálnice, kvalt. Zbylý čas jsem trávila ťukáním do wordu, vymýšlením romantického příběhu a čekáním na pracujícího muže - o dovolené!
Připadám si padlá na hlavu, ale už se nemůžu dočkat, jak si odpočinu od chlapa, psa i domácnosti ve své zelené kanceláři s miniaturní klimatizací.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dobry-jmena-uz-jsou-pouzity dobry-jmena-uz-jsou-pouzity | Web | 25. srpna 2012 v 17:54 | Reagovat

I takový relax se dokáže zvrtnout v něco neuvěřtelně otravného, znám to z vlastní zkušenosti. Nejlepší je si opravdový odpočinek naplánovat o samotě - Když je člověk s někým, tak si nikdy pořádně neodpočine :)

2 Lenča Lenča | E-mail | 2. dubna 2015 v 15:19 | Reagovat

Přesně tak, člověk si to musí naplánovat sám, protože každý má zcela jiné představy o tom co znamená relax. Já už asi čtvrtým rokem jezdím sama na nějaký wellness pobyt přes tuhle stránku http://www.topsleva.cz/pobyty/wellness-lazne a vždy si báječně odpočinu. To je prostě relax, když na vás někdo 3 dny nepromluví:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama