Prosinec 2012

Jsem oceněna a oblíbena

19. prosince 2012 v 10:07 | Vlaštovka
Život jedno velké překvapení. Tak já dostala ocenění? (Hm, nesobecky musím říct, tak tohle jsem, dámy a pánové, opravdu nečekala. Sobecky musím říct, konečně si mě někdo všiml.) Ocenění od inteligentního člověka, co vidí smysl ve vašich řádcích, pohladí po duši a pochopitelně vám zvedne sebevědomí. A když si i přečtete proč, máte úsměv od ucha k uchu. Její Veličenstvo Lady I. mě popsala ve třech řádcích, přečetla jsem si to v 9:00 a pořád se usmívám jako debil.

Vlaštovka - má šmrnc. Články jsou živé, plné vtipu, nadsázky a cynického humoru. Má názor, má svůj rozum a svojí hlavu. Postupně mě učí užívat si maličkostí života. Jako jediná dokázala zformulovat do slov to, co cítím při každé návštěvě IKEA. :D Jednou jsem k ní zkrátka zabloudila a už se nedokázala odtrhnout. :D

Dobrou hodinku jsem pátrala po historii oceněného obrázku a s každým zpětným článkem, kde byl někdo označen, jsem se dostávala k těm slavným blogům, které pravidelně navštěvuji. No a vážně, asi už by bylo trochu ujeté, kdyby tohle ocenění dostaly podesáté. (Zas tak moc jim to ego hladit nemusím.)

Takže, asi mě o půlnoci navštíví velký modrý dinosaurus a sežere mě. Ale protože mám prý šmrnc, ten svůj názor, rozum a svojí hlavu, pomažu se marmeládou, abych mu chutnala. Ty, které bych ohodnotila, už oceněni byli (a ne jednou). To ocenění patří všem. Vlastně vyjímaje ty typy Milý deníčku, dnes mi bylo 14 a můj idol se na mě na chodbě usmál, Jak si správně učesat culík na teenage párty nebo Tokio Hotel je moje nejvíc nejoblíbenější kapela a Tom je fakt sexy! A ačkoliv se ráda dívám na Upíří Deníky, kde pobíhají příšerky bez košile, když na mě vyskočí třicet nahých fotek z typu Damon Salvatore - HOT!!, dvakrát moc si toho necením.

Ocenění patří všem, co plodí svoje myšlenky do modrého okna a pak zběsile mačkají F5 na příspěvku a doufají, že už se objevily reakce. Patří všem, jejichž první komentář byl podobný mému Super boty! Jukni pls na můj blogísek, ju? A patří všem, kteří se usmívají jako debilové, když zjistí, že někdo má jejich blog v oblíbených.

A děkuji Lady I., že se budu celý den usmívat jako měsíček na hnůj. Bez vtipu, nadsázky a cynického humoru. Jsem oceněna a oblíbena. Děkuji. ♥


Vánoce z pohledu šatníku

18. prosince 2012 v 10:28 | Vlaštovka |  V šatně
Jako každý rok, kdy sama sebe přesvědčuji, že mě to nepohltí, stejně mě to dostalo. Vánoce, dárky, balicí papíry a ozdoby. Dárky jsou zabalené, počmárané srdíčky a roztříděné do správných papírových tašek pro správné členy rodin. Recept na salát mám, řízky koupím v tom prvotřídním rybářství a drůbežářství v Plzni v pátek, krabicové víno na svařák je připraveno. Už zbývá jen doma uklidit spoušť po úklidu špajzu, vyprat závěsy, ozdobit se do barev vánočního stromečku, nazout lodičky a rozdávat radost. A dárky. :)


Christmas Eve

Chai Latté není čaj Latté, a ani Latté

17. prosince 2012 v 15:41 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Jsem ráda za své kamarádky. Ty nejlepší, příležitostné nebo formální na deset minut čekání na konec porady. Pořád mě učí novým věcem. Naučily mě, jak číst časopisy, jak správně jíst fenomén cheesecake a zas mě dostaly. Zatímco jsme v tom desetiminutovém čekání na konec porady zašly do kavárny, vymrzlá z venku jsem si objednala čaj. Obyčejný černý čaj s citronem. A kolegyně čaj latté.

Internet v mobilu je moc fajn věc a nechtěla jsem být úplně pitomá, kdyby na to přišla ve vší té formálnosti řeč. Tak předně, čaj latté je chai latté (vy výslovnosti je prý jasně poznat, že se jedná o ch - jasně). A ani to není latté. Je to čaj s mlékem a v něm je koření na cukroví. Podle mých chuťových buněk alespoň.

Nevzdala jsem to a po odchodu z kavárny jsem aktivně googlovala (naučila jsem se ten výraz konečně používat ve správných souvislostech). A v jedné z diskuzí, kde se někdo stejně neznalý jako já ptal na vysvětlení, jsem narazila na vysvětlující větu. "Jj, je to ze Starbucksu. Chutná podobně jako Masala nebo Yogi."


Hm, no, jdu si zalézt zpět do nemoderního světa černých čajů, latté, co obsahují kávu.
Co to kruci je Masala, Yogi a Chai - zaříkávadla z Indie? Vzpomínám si na černé čaje od babičky a ovocné od mámy, vzpomínám si, jak káva voněla jako káva, měla hnědou barvu, pili ji dospělí a malým dětem nechutnala. A Yogi byla značka jogurtů.

Milý Ježíšku

16. prosince 2012 v 13:39 | Vlaštovka
1. Padesát odstínů šedi
Milý Ježíšku, letos si nepřeji knihu. Jen tak ledajakou knihu pro holky. Letos si přeji speciálně tuhle, velice neslušnou a nevhodnou knihu do tramvaje, kde vám přes rameno kouká lecjaká stařenka a pohoršuje se nad vašimi řádky. Letos si přeji velmi je šokovat a sobě dopřát nějaký záchvěv nemravnosti na dlouhé zimní cesty domů. A můj milý za ni právě zaplatil 399,-. (Chlapi asi vážně nevědí, o čem to je...)

2. Kulíšek
Odstín smetanově bílý. Protože černých mám mraky, venku je zima a s bambulkou vypadáte ve skutečnosti o mnohem vyšší. A s červenou tvářenkou jste v něm prostě roztomilí.

3. Mixér
Ponorný pro upřesnění. Jak jsem tomu sama chtěla, stala jsem pracující ženou v domácnosti, co se stará o dva chlapy (dobře, jeden z nich je pes, ale omáčky mu taky chutnají). Na posilněnou si potřebuji občas udělat banánový koktejl. A zkoušeli jste někdy klasickým mixérem udělat krémovou omáčku v plném hrnci? Tu kuchyň jsem uklízela hodinu!

4. Fén
S tou věcí pro objem. Ne, že by mi snad objem na vlasech někdy vydržel a ne, že by pro něj moje vlasy byly stavěné. Ale s třetí změnou účesu v rozmezí posledního měsíce se asi musí už vyzkoušet všechno.

5. Sportovní taška
Rozjela jsem sporty. Rozjela jsem kola, rozběhala zadek a už si vážně připadám jako blbka, když vkráčím do sportovního centra s koženkovou kabelkou v tmavě velbloudím odstínu. A tu fajfku jsem si docela oblíbila.

6. Hodinky
Sladce bílé, bez alergenů, se stříbrnými detaily, hodící se naprosto ke všemu v šatníku, nač v ranní rozespalosti sáhnu. Pro tohle mají bohužel cit jen ženy.

7. Šála
Vím, vím. Šály mi přetékají z proutěného koše i z dřevěné truhly. Ale měkounká, hřejivá, nekousavá a se zimním motivem tam prostě není. A v pondělí mi přijde poštou. :)

8. Lak na nehty
V originálním odstínu červené. Té geniální nerudé červené, o které si myslíte, že ji máte na nehtech jen vy a jste naprosto jedinečná.

9. Čaj
S vůní kyselých citronů, na teplé zimní večery k té výše zmíněné knížce, klidně v proutěné edici.

Takže, milý Ježíšku, letos jsem byla v podstatě moc hodná. :)

Spinning zdevastované začátečnice

5. prosince 2012 v 11:33 | Vlaštovka |  Krásou posedlá
Od minulého týdne se zadek uzdravil, už se mnou občas i promluví. Po schodech skáču jak avatar a dýchám docela pravidelně. A tak nevidím další důvod, proč se do toho neuvrtat znovu. (Pochopitelně, večer v 7 už ho uvidím trochu zřetelněji, ráno v 9 budu znovu tlouct hlavou do zdi. A opět si budu moct nalepit na zadek cedulku zdevastovaná začátečnice.)

Nicméně, od posledně jsem se poučila. Easytonky zůstanou ve skříni na lehké procházky - koupila jsem si nové boty! (Tu kauzu, kdy jsem přišla do specializované sportovní prodejny a věnoval se mi prodavač, oblečený Reebokem od hlavy až k patě, se mi chce zmínit jen oklikou. Po tom, co jsem vyslovila slovo spinning, na mě koukal jako na debila a u stejně vypadající kolegyně se ujistil, jestli je to chození po pásu nebo druh jógy. A tak jsem specializovanou prodejnu opustila a koupila si botky o pár obchodů vedle se slevou.)
Tu vtipnou sportovní podprsenku, co připlácne prsa k tělu a dekolt se zmenší o dvě písmena, měli ve slevě taky. Vycpané cyklistické kalhoty mi půjčila maminka (díky tomu, kdo vymyslel elastická vlákna). Ručník na otírání potu - moc fajn věc. A pořádná sportovní láhev byla kupodivu taky doma ve skříni.

Jsem lépe vybavena, vím, co bude, mám pevnou gumičku do vlasů, gel na bolest a naučila jsem se viditelně vztyčit prostředníček na nekompromisní instruktory.


Spinning party vol. 2

Malé a skromné

1. prosince 2012 v 17:40 | Vlaštovka |  Ze života v ptačím hnízdě
Malý skromný ráj, malá skromná ikea. Malý skromný terapeutický pokoj.
Je zajímavé, jak vám jeden pokoj s oknem do zahrady dokáže během chvíle setřít slzy z tváře, usměrnit tepovou frekvenci do normálu zdravého člověka a usadit tlak na povolenou linii. Stačí k tomu jen pár svíček, flanelové povlečení, sedm měkkých polštářů, vánoční lampa, Vraždy v Midsomeru s tou výbornou duchařskou epizodou o utopeném chlapečkovi a chlupatý border koliák. A pochopitelně je nutno připsat k tomu ranní výlet do ikei. :)


Malý skromný ráj, ložnice pro dva. Pro tři.


Malé skromné vánoční osvětlení.


Pár malých skromných svíček.


A velký, absolutně neskromný chlupatý přítel, co se rád přitulí.