Srpen 2014

What's in my bag

2. srpna 2014 v 21:48 | Eva |  Ze života v ptačím hnízdě
Miluju články typu What's in my bag/Co je v mojí kabelce. Je to moje soukromá úchylka, pídit se po tom, co všechno holky nosí v kabelkách. Jasně, že módní blogové ikony tam mají hlavně iPhone a spoustu krytů na výměnu, sluchátka a nějaký hodně drahý typ Nikkonu. Ha, ha.
A taky miluju, když mi někdo podrží kabelku, prohne se ke straně a zkřiví obličej ve větě Co v tom proboha taháš?! No, konečně se mám na co vymlouvat. Protože všechny milující mámy mají prý v kabelkách to samé.


Deodorant. Lady Speed Stick. Jako jediný fakt funguje. A tím myslím fakt. Protože Vopída už má přes sedm kil.
Parfém. Protože potřebuju zůstat trochu ženská a holčičí. Sice ať voním po mlíku, po sprcháči, vůbec nebo Marcem Jacobsem, nikdy není zmatená, pořád se na mě směje jako na mámu a má mě strašně ráda.
Malovátka. Potkala jsem před pár týdny u doktora mámu se stejně starým prtětem. Kruhy pod očima jí visely až k bradě, barvu v obličeji měla stejnou jako Edward v prvním díle Stmívání a bonusová kila po porodu se jí kulatily ve tvářích. A když jsem se podívala doma do zrcadla, rozbrečela jsem, protože jsem vypadala úplně stejně. Od té doby trávím Vopídy ranní dospávání v koupelně s růžovou kouzelnou taštičkou a bez ní neujdu ani krok. Protože jinak bych poslouchala to o holkách, co berou krásu. No, s arsenálem z YR těžko.


Pampersky. Premium Care. Je to nejvyšší Pampers level a jsou úžasný, protože když je plínka fakt plná, celá čárka podél postupně zmodrá. Takže žádné ztráty. A to, co ušetří mámy na plenkách z Teska, by mohly klidně nacpat do těchhle. Protože spotřeba jedny prémiovky = dvě balení Tesko plínek. Boží.
Vlhčené ubrousky a krémík na zadek. Dochází děsně rychle. Děsně! Protože jsou kromě dětské prdelky na všechno. Na špinavé ruce, obličej, prach, zapatlané sklo, prostě na VŠECHNO.
Látkové plínky s vopičkama. Jsou univerzální a úžasné na všechno přebalování, krmení, blinkání, slintání, přikrývání, zatmívání, utírání... A čisté taky dochází děsně rychle.
Náhradní šatník. Miminka zvrací. Miminka zvrací, i když si odkrknou. Miminka zvrací, i když jsou před jídlem. Miminka zvrací pořád.


Vopičí hračkářství. Jedna chrastí, druhá hraje a obě se dají pověsit na autosedačku i kočár a malinká je miluje asi víc než mě a tátu dohromady.
DUDLÍK. Nejmocnější zbraň. Ever! Bohužel, naše zhýčkaná dcera prostě nechce ty krásné dudlíky od MAM, Aventu nebo NUKu, co dostala a má jich plný šuplík. Ale tahle růžovohnědá příšernost z Globusu ji činí neskutečně spokojenou a šťastnou. A berte dítěti štěstí. Horší než bonbón.
Čajík. Protože aspoň jedna máme pořád žízeň.


Mouchy. Vypadám v nich jako nafintěná kráva, obzvlášť když jedeme Alfou, ale jako jediné brýle, které mám (a že je jich hodně od té doby, co nosím kontaktní čočky) pokryjou celou oční oblast, takže na řízení jsou perfektní. Vždycky vidím a snižuju riziko našeho nabourání na minimum. A nikdo mě v nich nepozná, když páchám malý přestupek v zákazech odbočení (protože objíždět Bory ve čtyři odpoledne, v autě s rozbitou klimoškou a nervózní upocenou Vopídou na sedačce stojí za tři tečky).
Peněženka. Protože to všechno něco stojí.
A moje boží kabelka. Boží, protože tohle všechno pojme, ještě do ní nacpu i menší nákup a vypadám s ní docela obstojně.

No a jasně, že mojí sladkou módní spolucestující mám vždycky sebou.